Korsičtina
Korsičtina (Corsu) je románský jazyk, používaný na Korsice spolu s francouzštinou, jež je oficiálním jazykem. Podobným dialektem hovoří také mluvčí v oblasti Gallury na Sardinii. V mnoha prvcích je velmi podobná italštině a částečně také italským dialektům Toskánska. Mnoho lingvistů ji tak považuje za poddialekt toskánského dialektu.
Podle klasifikace UNESCO hrozí korsičtině v současnosti nebezpečí vymření. V nedávných letech byla proto v rámci diskusí o větší autonomii Korsiky probírána i témata ochrany jazyka.
Zahrnuje několik dialektů: severní korsičtinu, používanou v oblasti Bastie a Corte, a jižní korsičtinu z okolí měst Sartene a Porto-Vecchio. Přechodem mezi nimi je dialekt používaný v okolí hlavního města Korsiky (a rodiště Napoleona Bonaparta) Ajaccia. Dialekty z Calvi a Bonifacia mají blízko k janovskému dialektu italštiny, známému také jako ligurština.
Na Sardinii v oblasti Gallury včetně města Tempio Pausania a ostrova La Maddalena je používána „gallurština“, jež je přechodovým dialektem příbuzným jižní korsičtině.
Korsičtina je nosnou složkou korsické kultury, která je velmi bohatá na přísloví. V korsickém jazyce vznikla také rozmanitá vícehlasá písňová tvorba, jejíž tradice sahá až do 16. století a vychází z kořenů podobných tradicím na italské pevnině.
Podle klasifikace UNESCO hrozí korsičtině v současnosti nebezpečí vymření. V nedávných letech byla proto v rámci diskusí o větší autonomii Korsiky probírána i témata ochrany jazyka.
Zahrnuje několik dialektů: severní korsičtinu, používanou v oblasti Bastie a Corte, a jižní korsičtinu z okolí měst Sartene a Porto-Vecchio. Přechodem mezi nimi je dialekt používaný v okolí hlavního města Korsiky (a rodiště Napoleona Bonaparta) Ajaccia. Dialekty z Calvi a Bonifacia mají blízko k janovskému dialektu italštiny, známému také jako ligurština.
Na Sardinii v oblasti Gallury včetně města Tempio Pausania a ostrova La Maddalena je používána „gallurština“, jež je přechodovým dialektem příbuzným jižní korsičtině.
Korsičtina je nosnou složkou korsické kultury, která je velmi bohatá na přísloví. V korsickém jazyce vznikla také rozmanitá vícehlasá písňová tvorba, jejíž tradice sahá až do 16. století a vychází z kořenů podobných tradicím na italské pevnině.
Státní území
-
Francie
Francie má 67 milionů obyvatel (65 milionů metropolitní Francie) a je tak čtvrtou nejlidnatější zemí Evropy a druhou nejlidnatější zemí Evropské unie (po Německu). Rozlohou je největším státem EU. Francouzská ekonomika je šestá největší na světě podle nominálního hrubého domácího produktu (HDP) a desátá největší podle HDP v paritě kupní síly. Francie je členskou zemí Severoatlantické aliance a je jedním ze zakládajících členů Evropské unie a Organizace spojených národů. Je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta, jednou z osmi uznaných jaderných mocností a členem sdružení osmi nejvyspělejších států světa G8. Francie je též členem eurozóny. -
Itálie
Itálie patří ke státům s vysokým hrubým domácím produktem v přepočtu na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je vysoká, avšak existují značné rozdíly mezi severem a jihem země. Zatímco severní část Itálie je ekonomicky na úrovni Německa či Francie, jižní Itálie je spíše na úrovni Španělska nebo Řecka. To lze vysvětlit rozdíly ve struktuře hospodářství. Zatímco sever Itálie má vysoce rozvinutý průmysl, je jih země doposud charakterizován méně výkonným zemědělstvím, má horší infrastrukturu a je značně závislý na sezónní turistice.