Tonžská paʻanga
T$
Tonžská paʻanga je zákonným platidlem polynéského ostrovního státu Tonga. Její ISO 4217 kód je TOP. Do oběhu se dostala v roce 1967.Tonga byla v minulosti britskou kolonií a na jejím území se používal britský monetární systém (1 libra = 20 šilinků = 240 pencí). Od roku 1921 začala vydávat Tonga vlastní bankovky libry. Tonžská libra měla paritní hodnotu s britskou librou do roku 1936, od tohoto roku byla pevně navázána na australskou libru taktéž v paritním poměru 1:1. Když Austrálie zavedla australský dolar, který vycházel z tamější libry v poměru 2 dolary = 1 libra, i Tonga zavedla v roce 1967 svou měnu, která nahradila tonžskou libru v poměru 2 paʻanga = 1 libra. Paʻanga byla až do roku 1991 pevně navázána na australský dolar v paritním poměru. Od roku 1991 je navázána na měnový koš, ve kterém jsou zastoupeny australský, novozélandský, americký dolar.
Státní území
-
Tonga
Tonžané jsou potomky polynéských námořníků, kteří tuto oblast pravděpodobně osídlili zhruba kolem 10. století př. n. l. V roce 1616 obeplul část ostrovů nizozemský mořeplavec Jacob Le Maire. Na ostrovech však přistál až Nizozemec Abel Tasman v roce 1643. Roku 1773 a 1777 je navštívil Brit James Cook a nazval je Přátelské ostrovy, protože ho zdejší obyvatelé při jeho návštěvě srdečně přivítali. V 19. století tu zuřila občanská válka, při níž bojovaly o moc různé skupiny ostrovanů. Boje skončily v roce 1845, kdy byly ostrovy sjednoceny v jediné Tonžské království. V letech 1900 až 1970 byla Tonga pod nadvládou Velké Británie, přestože místní králové a královny stále hráli důležitou roli ve vnitřních záležitostech země. V roce 1958 byla rozšířena autonomie a roku 1970 byla vyhlášena nezávislost. Po vyhlášení nezávislosti zůstala Tonga královstvím v rámci britského Společenství národů, což je sdružení nezávislých států, jež kdysi tvořily součást britského impéria. V posledních letech došlo ke zlepšení styků mezi jednotlivými ostrovy a k rozvoji turistiky. Obyvatelé souostroví Tonga, Tonžané, jako samostatný polynéský národ v počtu asi 100 tisíc lidí, se sice teprve formují, ale svou zeměpisnou polohou a historickým významem mají centrální úlohu a jsou nyní příkladem ostatním polynéským etnikům.