Havana
Havana se nachází pouze 160 km jižně od floridského Key West (město). Je jednou z 15 kubánských provincií a podle údajů z roku 2019 má 2,13 milionu obyvatel. Město se vyznačuje španělskou koloniální architekturou a je proto na seznamu světových památek UNESCO.
Záliv, na jehož břehu se Havana rozkládá, byl Evropany prozkoumán roku 1509. O šest let později, 25. srpna 1515, pak bylo založeno současné město. Jeho zakladatelem se stal tehdejší španělský conquistador Diego Velázquez de Cuéllar, vznikla zde pevnost. Právě z Havany byly vysílány další dobyvatelské výpravy do všech koutů Karibiku.
V 18. a 19. století Havana vzkvétala jako centrum koloniální Kuby a velmi rychle se rozrůstala; dokonce byla známa i jako Paříž Antil. Tehdy vzniklo mnoho dnes známých koloniálních památek.
V první polovině 20. století přibyly různé hotely a herny. Na jednu stranu vzrostla zločinnost, prosperitu však přinášeli američtí turisté, kterých sem jezdily statisíce.
Během druhé světové války, v den prvního výročí vypálení Lidic, bylo jedno havanské náměstí pojmenováno Plaza Lidice. V roce 1944 byla v havanském hotelu "Hotel Nacional" založena mezinárodní letecká asociace IATA. V padesátých letech 20. století byly na nábřežních komunikacích Havany pořádány automobilové závody Formule 1.
Po roce 1961 se situace změnila. Poté, co přišel k moci Fidel Castro a Kuba získala pomoc od SSSR, byly vybudovány moderní stavby. Staré město Havany však začalo postupně chátrat. Ekonomická krize v 80. a 90. letech, zapříčiněná rozpadem SSSR, hlavního hospodářského partnera Kuby, vedla k dalšímu zhoršení stavu mnoha budov, jak nových, tak i historicky chráněných.
Mapa - Havana
Mapa
Státní území - Kuba
Kubánská vlajka |
Teritorium Kuby bylo obydleno domorodými Taíny od 4. století př. n. l. do období španělské kolonizace v 15. století. Od 15. století bylo toto území kolonií Španělského impéria až do doby španělsko-americké války v roce 1898, kdy byla Kuba okupována Spojenými státy a získala nominální nezávislost jako de facto americký protektorát. Z této doby pochází dohoda o pronájmu základny Guantánamo mezi Kubou a Spojenými státy, kterou však současná kubánská vláda považuje za neplatnou. Rostoucí politická radikalizace a společenský neklid vyvrcholily roce 1952 v diktaturu Fulgencia Batisty. Další nepokoje a nestabilita vedly roku 1956 k sesazení Batistovy diktatury gerilovým hnutím 26. července, které pod vedením Fidela Castra ustanovilo komunistickou vládu. Od roku 1965 je stát veden Komunistickou stranou Kuby. Země byla centrem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem během studené války, jež během kubánské krize v roce 1962 málem vyústilo v jadernou válku. Kuba je jedním z posledních marxisticko-leninských socialistických států, kde je vláda jedné strany ošetřena ústavou. Nezávislí pozorovatelé obviňují kubánskou vládu z porušování lidských práv včetně svévolného věznění představitelů opozice.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CUC | Kubánské konvertibilní peso (Cuban convertible peso) | $ | 2 |
CUP | Kubánské peso (Cuban peso) | $ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
ES | Španělština (Spanish language) |