Groote Eylandt
Groote Eylandt je největší ostrov Carpentarského zálivu a čtvrtý největší celé Austrálie. Administrativně patří pod Severní teritorium. Měří 2451 čtverečních kilometrů a žijí na něm necelé dva tisíce obyvatel. Hlavním městem je osada Angurugu.
Ostrov je rovinatý, nejvyšší bod Central Hill má 230 metrů nad mořem. Většina území je porostlá mangrovy. Groote Eylandt je největším světovým producentem manganu. Pracovníků těžební společnosti už žije na ostrově víc než původních obyvatel z kmene Anindilyakwaů (zajímavého mj. tím, že jejich jazyk má 5 gramatických rodů).
Domorodci z Groote Eylandt Ostrov objevil Abel Tasman v roce 1644 a pojmenoval ho Groote Eylandt (ve staré nizozemštině to znamená doslova velký ostrov; název se nepřekládá ani neaktualizuje na spisovné Groot eiland). Josef Ladislav Erben, který oblast navštívil krátce po první světové válce, ještě popisuje Groote Eylandt jako neprozkoumaný kus země, obydlený bojovnými a civilizací nedotčenými domorodci. Ve dvacátých letech se zde usadili první misionáři a v šedesátých letech začala těžba manganu. Navzdory malebným plážím a množství ryb v okolních vodách dosud ostrov navštívilo minimum turistů, protože domorodá samospráva se přílivu návštěvníků brání.
Geografický místopisný slovník světa, Academia, Praha 1999, ISBN 80-200-0445-9 Josef Ladislav Erben: Půl století světoběžcem, Panorama, Praha 1986
Ostrov je rovinatý, nejvyšší bod Central Hill má 230 metrů nad mořem. Většina území je porostlá mangrovy. Groote Eylandt je největším světovým producentem manganu. Pracovníků těžební společnosti už žije na ostrově víc než původních obyvatel z kmene Anindilyakwaů (zajímavého mj. tím, že jejich jazyk má 5 gramatických rodů).
Domorodci z Groote Eylandt Ostrov objevil Abel Tasman v roce 1644 a pojmenoval ho Groote Eylandt (ve staré nizozemštině to znamená doslova velký ostrov; název se nepřekládá ani neaktualizuje na spisovné Groot eiland). Josef Ladislav Erben, který oblast navštívil krátce po první světové válce, ještě popisuje Groote Eylandt jako neprozkoumaný kus země, obydlený bojovnými a civilizací nedotčenými domorodci. Ve dvacátých letech se zde usadili první misionáři a v šedesátých letech začala těžba manganu. Navzdory malebným plážím a množství ryb v okolních vodách dosud ostrov navštívilo minimum turistů, protože domorodá samospráva se přílivu návštěvníků brání.
Geografický místopisný slovník světa, Academia, Praha 1999, ISBN 80-200-0445-9 Josef Ladislav Erben: Půl století světoběžcem, Panorama, Praha 1986
Mapa - Groote Eylandt
Mapa
Státní území - Austrálie
Australská vlajka |
Austrálci osídlovali Austrálii (kontinent) po asi 65 000 let před prvním příjezdem průzkumníku Spojených provincií nizozemských (dnešního Nizozemska) na začátku 17. století, kteří území pojmenovali jako Nové Holandsko. V roce 1770 si východní část Austrálie vyžádalo Království Velké Británie a původně se usadila tím, že transpontovala trestance do kolonie Nový Jižní Wales od 26. ledna 1788, což je datum, které se stalo australským národním dnem. Populace v následujících desetiletích neustále rostla a v době zlaté horečky v padesátých letech byla většina kontinentu prozkoumána evropskými osadníky a bylo založeno dalších pět samosprávných kolonií koruny. Dne 1. ledna 1901 se šest kolonií federovalo a vytvořilo Australské společenství. Austrálie si od té doby udržuje stabilní liberálně demokratický politický systém, který funguje jako federální parlamentní konstituční monarchie a zahrnuje šest států a deset teritotií.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
AUD | Australský dolar (Australian dollar) | $ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |